HROBKA A EPITAF BISKUPA FRANCISZKA JOPA

Když se chtěl vyzpovídat – navzdory svým vysokým církevním hodnostem stál frontu do zpovědnice společně s jinými věřícími; u holiče čekal, až na něj přijde řada. Dlouhá léta jezdil autem P 70, předchůdcem Trabanta. Na jídlo nebo na boty pro sebe si bral z kostelní pokladny tak malé částky, že řádové sestry, které se pro něj zabývaly zásobováním se musely většinou dost snažit, aby občas koupili něco lepšího.

Příkladů a příběhů o skromném a prostém životě prvního biskupa opolské diecéze, kněze biskupa Franciszka Jopa, je mnoho. Některé z nich citoval během kázání, předneseného během pohřebního obřadu biskupa Jopa v září 1976 roku, tehdejší krakovský arcibiskup, kardinál Karol Wojtyła – pozdější papež Jan Pawel II. Tohoto pohřbu se rovněž účastnil i polský primas, Stefan Wyszyński. Pozůstatky biskupa byly uloženy do hrobky, u které se právě nacházíme. Vstup do ní se nachází před oltářem s obrazem Matky Boží Opolské.

Biskup Jop pocházel ze svatokřížského regionu. Ještě před příchodem do Opolí byl mezi jiné pomocným biskupem v Sandoměři a kapitulním vikářem krakovské arcidiecéze. Poprvé byl správcem části vratislavské arcidiecéze se sídlem v Opolí jmenován v roce 1951. V té době však nemohl převzít tuto službu, protože se proti tomu postavila tehdejší komunistická moc.

Nakonec obdržel jmenovací dekret až v roce 1956, a prvním biskupem opolské diecéze se stal po jejím utvoření v roce 1972. Duchovní a věřící z našeho regionu to nejprve vnímali s odstupem. Stejně tak to cítil i biskup Jop. Ale svým chováním si velmi rychle získal obyvatele Opolského Slezska. Vždy dbal na to, aby se se všemi obyvateli opolské diecéze jednalo stejným způsobem, bez ohledu na jejich původ, vnímal zdejší multikulturní prostředí a komplikovanou minulost této oblasti.

Během své služby se zúčastnil mimo jiné i všech jednání II. vatikánského koncilu a v Polsku koordinoval pokoncilní liturgické reformy. V opolském regionu přispěl k oživení kultu sv. Jacka narozeného v opolské obci Kamień Śląski. Proslavil se také svou pracovitostí a otevřeností. Vždy hovořil s každým, kdo takový rozhovor potřeboval. Bez ohledu na denní dobu a na to, zda to byla osoba duchovní nebo světská. Jedná se nepochybně o jednu z nejvýznačnějších osobností opolské církve.

Krypta, do které byla uložena rakev s tělem biskupa Franciszka Jopa, byla s pomocí nejmodernější techniky otevřena a důkladně prozkoumána přesně čtyřicet let po jeho smrti, v roce 2016. Jde o jednu ze čtyřech dosud otevřených a prozkoumaných krypt, které se nacházejí pod podlahou opolské kolegiáty. Síť podzemních prostor pod katedrálou tím ale určitě nekončí. Těch prostor zde může být mnohem více.

U příležitosti nedávných oslav 800. výročí založení Opolí a průzkumu dalších krypt přišel současný farář opolské katedrály, kněz Waldemar Klinger, s nápadem vytvořit na bázi těchto krypt vzdělávací trasu a následně ji zpřístupnit návštěvníkům. Díky tomu by polská katedrála byla jednou z mála polských svatyň, které by ukazovaly svá podzemí.  To by se mohlo stát velmi zajímavou turistickou atrakcí!

Nežli však taková stezka vznikne, připomínáme si osobnost biskupa Jopa u epitafu, který je mu věnován. Stojí za to zmínit, že epitaf zhotovil známý opolský sochař Adolf Panitz. Ten je také autorem neobyčejných, monumentálních, bronzových katedrálních dveří. Určitě se u nich zastavte a přesvědčte se, kolik příběhů v sobě ukrývají…