Interiér katedrály

REGOTIZACE

(výňatek textu z restaurátorského programu prof. dr hab. Ireneusze Płuski)

„Regotizaci“ ve vztahu k interiéru opolského chrámu je třeba chápat jako odhalení původních cihlových zdí a cihel, které jsou často charakteristickou vlastností estetiky interiérů slezských katedrál. Odhalení cihlové zdi, částečně pilířů a klenby, vyžaduje odstranění cementu, velmi tvrdých omítek, pokrývajících důležité estetické prvky interiéru budovy. Tak lze postupovat pouze s navrstvenými, postrádající estetické a stylistické rysy omítkami, jež jsou převážně důsledkem údržbových prací, v rozporu s pravidly historické architektury. Odhalení gotických stěn a jiných gotických prvků je v případě katedrály v Opolí opatření související s restaurací, a je tak spojeno s reintegrací dávných architektonických prvků středověkého interiéru, vydobytých z cementové omítky. V interiéru běžně využívaném po mnoha století, byly ještě před omítnutím velké části cihelných nitek přeměněny nebo zničeny a v našem případě bude jediným řešením jejich částečné nahrazení novými, identickými se starými cihlovými tvary. Meze takové „regotizace“ interiéru budou určovat pravidla: zachování historické pravdy a autenticity architektonických prací, použití postupu založeného na vědeckých základech moderních konzervačních prací, jež zajistí přesnost na základě technických a technologických znalostí, a co je nejdůležitější - zajistit nezpochybnitelnou převahu autentický cihlových gotických prvků.

 

---

KONCEPCE KONZERVAČNÍCH PRACÍ

(výňatek textu z restaurátorského programu prof. dr hab. Ireneusze Płuski)

Koncepce zachování designu interiéru chrámu byla založena na analogii Vratislavské katedrály, kostela sv. Alžběty, a v případě polychromování imitací cihlových žeber klenby na příkladu kostela sv. Kříže ve Vratislavi.

V případě omítnutých křížových žeber existují vážné obavy, že by odstranění omítek ze zdiva mohlo vážně poškodit jemné a extrémně tenké cihlové tvary. Je třeba si uvědomit, že dekorativní imitace malby geometrických forem na žebrech byly často používány na konci 15. a 16. století. Zejména ve Slezsku (např. Vratislavský kostel sv. Kříže) používané řemeslné způsoby zpracování barevné faktury ve formě cihlových nitek a kombinací cihlově-omítkových, doplněných malířskými prostředky. Proto je třeba na žebrech vykonat na stávající omítce imitaci malby cihel. Návrh na rozvoj zpracování žebrové klenby je odůvodněn analogií metod a technik vyskytujících se především ve Slezsku.

Výstavba této historické a umělecké hodnoty vyžaduje zvláštní zacházení. Na jedné straně je nutná velká opatrnost při rozhodování o jakýchkoli změnách v přeměně nebo odstranění i nejmenšího historického cihelného prvku a narušení původní technologie při odstraňování omítek ze stěn. Opatrnost je také nutná při použití nových moderních konzervačních technologií, které mohou odhalit a chránit autentické cihlové nitky na delší dobu. Pevnost provedení založená na vědeckých konzervačních základech a hledisko profesní estetiky budou hlavními principy celého restaurátorského projektu.

Umělecký efekt architektonické kompozice jednotlivých stěn, pilířů a klenby byl původně zdůrazněn červenou barvou stavební keramiky a bílými pískově vápennými spárami. Ručně vytvářené cihly a tvárnice sloupů rozhodly o gotickém charakteru interiéru chrámu. Silné cementové omítky nanesené na počátku dvacátého století výrazně zničily prvotní umělecký a estetický dojem historických interiérů.
Hlavním předpokladem konzervátorů bude provedení specializovaných ošetřovacích činností, jejichž výsledkem bude obnovení původního vzhledu architektonických stěn, pilířů a klenby interiéru kostela. Není pochyb o tom, že současná podoba částečně přestavěných okenních otvorů, pilastrů a stěn by měla být zachována se sgrafitovými dekoracemi na jižní a severní stěně bočních lodí. Nejdůležitějším a nejtěžším úkolem konzervátorů bude odstranění cementových omítek z vnitřních stěn bočních uliček a částečně z profilů pilířů v prostoru mezi loděmi. Bez ohledu na stylové a estetické aspekty bude mít odstraňování omítek vážný vědecký význam, jelikož umožní přesnější pochopení chronologie konstrukce a sekundárních změn interiéru chrámu. Bude možné určit rozsah slovanských cihlových nitek z původní románské budovy ve sborové části chóru. Pomocí restaurátorských metod rovněž bude možné zvýraznit případné aranžmá, jež mají především vzdělávací a historický význam.

Konzervace cihlových nitek by měla mít konzervativní charakter. To znamená, že zničené starožitné cihly by měly být nahrazeny pouze v těch případech, kdy to bude naprosto nezbytné. Je třeba usilovat o použití osvědčených restaurátorských technologií, a to co možná nejméně lišících se od technologií používaných v minulosti k vybudování chrámu v Opolí, ale upravených ve prospěch moderní vědy a restaurátorského umění. Jde především o použití pokud možno starých vybouraných cihel k doplnění současných cihel vzorovaných na historických cihlách.

---

POSTUP PRACÍ

---

PROJEKTOVÝ TÝM

Investor:

Katedrální farnost Povýšení Svatého Kříže, pl. Katedralny 2, 45-007 Opole
e-mail: kancelaria@katedra.opole.pl | tel.: +48 77 454 25 79

Zhotovitel:

Sdružení firem
- Akademie výtvarných umění ve Varšavě
- Meziuniverzitní ústav pro konzervování a restaurování uměleckých děl – Vedoucí člen sdružení

Pobočka v Krakově
- KAMEX Konzervace historických budov

Dohlížející inspektor:

BUDO-DOM | Halina Ilnicka | Andrzej Zwierzchlejski

Koordinátor projektu.

Agnieszka Węsiora | e-mail: biuroprojektow@diecezja.opole.pl

Referentka administrativy a propagace:

Beata Balicka-Błagitka | e-mail: biuroprojektow@diecezja.opole.pl

Právní služby:

Kancelář právního rádce Monika Rajewska

---