PAMĚTNÍ DESKA KNĚZE JÓZEFA KUBISE

fot. Andrzej Nowak

Poslechněte si nahrávku

Šest chrámů v Opolí a poblíž města; tří nemocnice a domov důchodců s nemocnicí pro duševně nemocné děti a dospělé – až tolik církevních budov a objektů vybudoval během tří desetiletí konání své služby ve farnosti katedrály prelát Józef Kubis. Pamětní deska, před kterou nyní stojíme, je věnována právě jemu.

Kněz Kubis se narodil v roce 1874 v Proszowě, nedaleko opolského města Namysłów. Studoval ve Freiburgu a Vratislavi. Od roku 1917 byl až do roku 1945 prelátem ve zdejším opolském chrámu. V době, kdy kněz Kubis přišel do Opolí, zahrnovala farnost Povýšení svatého Kříže i území 15 okolních vesnic. Celkem do ní patřilo přibližně 37 tisíc věřících. Není tedy divu, že se církevní autority rozhodly zde postavit více kostelů. Tento úkol byl svěřen knězi Kubisovi, který se ukázal jako skvělý organizátor a vykonatel svěřených úkolů.

Kněz Kubis stavěl postupně kostely v Luboszycích; na nynějším náměstí Mickiewicze v Opolí; ve čtvrti Opolí – Szczepanowice; v podopolských Sławicích; v Gosławicích a ve čtvrti Półwieś. Rozšířil také kostel sv. Sebastiána v Opolí. A také zde na základě jeho iniciativy a s jeho pomocí svůj kostel postavili i zdejší jezuité.

Kněz Kubis byl velmi podnikavý! Aby bylo možné všechny tyto investice realizovat a financovat, zapojil do práce věřící a distribuoval symbolické cihličky v podobě pohlednic a sádrových odlitků. Od tehdejších vládních orgánů obdržel odškodnění za opolský kostel, který byl v roce 1820 předán evangelíkům a který dnes patří františkánům.

Kněz Józef Kubis řídil také Nadaci sv. Vojtěcha, které patřila městská nemocnice, jež se tehdy nacházela v současných budovách Collegium Maius a Collegium Minus Opolské Univerzity. Díky jeho úsilí byla nemocnice rozšířena. Následně se velký stavitel opolských kostelů pustil i do stavby budov nové nemocnice s chirurgickými odděleními, kde nyní na současné ulici Katowicka funguje Krajská nemocnice. Nadace, kterou řídil, také koupila a zrekonstruovala starý zámek v nedalekém Prószkowie. Kubis tam založil domov důchodců pro zaměstnance nemocnice a sestry františkánky a také ústav sv. Josefa s nemocnicí pro duševně nemocné děti a dospělé. Na ten účel kněz Kubis dokonce odevzdal i všechny své úspory.

Během jeho působení byly v katedrále postaveny varhany. Bývalý mramorový oltář zasvěcený Matce Boží Opolské byl vyměněn na nový neobarokní oltář, který zde byl v roce 1927 přivezen z Jelení Hory. Díky snaze kněze Kubise byl rovněž restaurován obraz Matky Boží Opolské proslavený poskytováním Boží milosti. Jako farář zdejší kolegiáty pak v roce 1944 ze strachu před válečným zničením zaměnil obraz Matky Boží Opolské za kopii, kterou si předem objednal. Originál byl přechováván v Prószkowie.

Prelátem jmenoval kněze Kubise papež Pius XI., který navštívil Opolí ještě jako arcibiskup a apoštolský nuncius Achilles Ratti. Budoucí papež byl ubytován na faře Povýšení svatého Kříže v době, kdy plnil funkci církevního komisaře během plebiscitu v oblasti Horního Slezska a Východního Pruska. V roce 1930 kněz Kubis uctil jeho pobyt v Opolí pamětní deskou, kterou umístil na zdi fary.

Prelát Kubis zemřel v důsledku nemoci 6. května 1945 v Prószkowie, kde byl následně také pohřben. Tento výjimečný kněz se bez pochyby natrvalo zapsal do dějin města i diecéze.