Hlavním cílem konzervátorů je provedení preventivní údržby, v důsledku které bude zachován původní estetický vzhled chrámu při zachování maximálního množství historických hodnot pocházejících z různých historických období. Není pochyb o tom, že by měla být zachována současná podoba přestavěné kaple, vchodů, opěrných pilířů a fragmentů stěn. Hlavní je pro kostel a jeho estetickou percepci konzervace cihel. Ve stávajícím uspořádání by měla být zachována veškerá rozmanitost cihel a jejich různé historické tvary. Proto jsou také odstraněny všechny moderní strojní cihly, které byly v posledních letech použity na různých úrovních kostelních zdí (zejména pilíře). V některých případech nebo v místech s výjimečně hrubým zásahem jsou cihly nahrazovány.

Nezbytné je na cestě k dosažení dobrého technického stavu a odpovídající estetické výraznosti fasády také řádné očištění stěn. Při této úpravě se s velkou obezřetností, aniž by se narušily cihly a jejich přirozená ochrana, jakým je povrch sintru, z cihel a kamenných prvků odstraňují škodlivé vrstvy atmosférického typu. Silně oslabené, rozpadající se cihlové spáry jsou ošetřeny impregnačním prostředkem posilujícím jejich konstrukci, jehož cílem je obnovení původní pevnosti cihel. Podobný postup impregnace se provádí u kamenných prvků: římsy, podstavce, tabule s epitafy a portály. Ochrany povrchu stěn před pronikáním vody společně s agresivními škodlivými atmosférickými látkami se dosáhne procesem úplné hydrofobizace pomocí organokřemičitého přípravku (methylpolysiloxylen), který se nanáší na povrch.

Renovace a konzervace omítek katedrály probíhá v souladu s restaurátorským programem schváleným Opolským vojvodským restaurátorem prof. dr hab. Ireneuszem Płuskem.

Od roku 2015 farnost realizovala řadu projektů, které jsou po sobě jdoucími etapami konzervace a restaurování fasády chrámu a jeho epitafů:

  1. Katedrála Povýšení Svatého Kříže (XIII. - XIV. stol.). Konzervace fasády Katedrály. Kněžiště - Fáze IA

Pro zobrazení výsledků renovace přejeďte doprava nebo doleva.

2. Renovace a konzervace vnějších fasád gotické katedrály Povýšení sv. Kříže v Opolí spolu s pozůstatky románských zdí. Kněžiště - východní fasáda - Fáze IB

Pro zobrazení výsledků renovace přejeďte doprava nebo doleva.

3. Opolí, Katedrála Povýšení sv. Kříže v Opolí, XIII.-XIV. stol., Konzervace omítek Katedrály. Kněžiště - fáze IC

Pro zobrazení výsledků renovace přejeďte doprava nebo doleva.

4. Opolí, Katedrála Povýšení sv. Kříže v Opolí, XIII.-XIV. stol., Konzervace omítek Katedrály. Kněžiště - etapa III

Pro zobrazení výsledků renovace přejeďte doprava nebo doleva.

5. Opolí, katedrála Povýšení sv. Kříže v Opolí, XIII.-XIV. stol., Konzervace korpusu severní fasády katedrály etapa - IVA

Pro zobrazení výsledků renovace přejeďte doprava nebo doleva.

6. Opolí, Katedrála Povýšení sv. Kříže v Opolí, XIII.-XIV. stol., Konzervace korpusu severní fasády katedrály etapa - IVB

Pro zobrazení výsledků renovace přejeďte doprava nebo doleva.

Artykuł Vnější fasády a epitafy pochodzi z serwisu Renovace Opolské Katedrály.

(výňatek textu z restaurátorského programu prof. dr hab. Ireneusze Płuski)

„Regotizaci“ ve vztahu k interiéru opolského chrámu je třeba chápat jako odhalení původních cihlových zdí a cihel, které jsou často charakteristickou vlastností estetiky interiérů slezských katedrál. Odhalení cihlové zdi, částečně pilířů a klenby, vyžaduje odstranění cementu, velmi tvrdých omítek, pokrývajících důležité estetické prvky interiéru budovy. Tak lze postupovat pouze s navrstvenými, postrádající estetické a stylistické rysy omítkami, jež jsou převážně důsledkem údržbových prací, v rozporu s pravidly historické architektury. Odhalení gotických stěn a jiných gotických prvků je v případě katedrály v Opolí opatření související s restaurací, a je tak spojeno s reintegrací dávných architektonických prvků středověkého interiéru, vydobytých z cementové omítky. V interiéru běžně využívaném po mnoha století, byly ještě před omítnutím velké části cihelných nitek přeměněny nebo zničeny a v našem případě bude jediným řešením jejich částečné nahrazení novými, identickými se starými cihlovými tvary. Meze takové „regotizace“ interiéru budou určovat pravidla: zachování historické pravdy a autenticity architektonických prací, použití postupu založeného na vědeckých základech moderních konzervačních prací, jež zajistí přesnost na základě technických a technologických znalostí, a co je nejdůležitější - zajistit nezpochybnitelnou převahu autentický cihlových gotických prvků.

KONCEPCE KONZERVAČNÍCH PRACÍ

(výňatek textu z restaurátorského programu prof. dr hab. Ireneusze Płuski)

Koncepce zachování designu interiéru chrámu byla založena na analogii Vratislavské katedrály, kostela sv. Alžběty, a v případě polychromování imitací cihlových žeber klenby na příkladu kostela sv. Kříže ve Vratislavi.

V případě omítnutých křížových žeber existují vážné obavy, že by odstranění omítek ze zdiva mohlo vážně poškodit jemné a extrémně tenké cihlové tvary. Je třeba si uvědomit, že dekorativní imitace malby geometrických forem na žebrech byly často používány na konci 15. a 16. století. Zejména ve Slezsku (např. Vratislavský kostel sv. Kříže) používané řemeslné způsoby zpracování barevné faktury ve formě cihlových nitek a kombinací cihlově-omítkových, doplněných malířskými prostředky. Proto je třeba na žebrech vykonat na stávající omítce imitaci malby cihel. Návrh na rozvoj zpracování žebrové klenby je odůvodněn analogií metod a technik vyskytujících se především ve Slezsku.

Výstavba této historické a umělecké hodnoty vyžaduje zvláštní zacházení. Na jedné straně je nutná velká opatrnost při rozhodování o jakýchkoli změnách v přeměně nebo odstranění i nejmenšího historického cihelného prvku a narušení původní technologie při odstraňování omítek ze stěn. Opatrnost je také nutná při použití nových moderních konzervačních technologií, které mohou odhalit a chránit autentické cihlové nitky na delší dobu. Pevnost provedení založená na vědeckých konzervačních základech a hledisko profesní estetiky budou hlavními principy celého restaurátorského projektu.

Umělecký efekt architektonické kompozice jednotlivých stěn, pilířů a klenby byl původně zdůrazněn červenou barvou stavební keramiky a bílými pískově vápennými spárami. Ručně vytvářené cihly a tvárnice sloupů rozhodly o gotickém charakteru interiéru chrámu. Silné cementové omítky nanesené na počátku dvacátého století výrazně zničily prvotní umělecký a estetický dojem historických interiérů.
Hlavním předpokladem konzervátorů bude provedení specializovaných ošetřovacích činností, jejichž výsledkem bude obnovení původního vzhledu architektonických stěn, pilířů a klenby interiéru kostela. Není pochyb o tom, že současná podoba částečně přestavěných okenních otvorů, pilastrů a stěn by měla být zachována se sgrafitovými dekoracemi na jižní a severní stěně bočních lodí. Nejdůležitějším a nejtěžším úkolem konzervátorů bude odstranění cementových omítek z vnitřních stěn bočních uliček a částečně z profilů pilířů v prostoru mezi loděmi. Bez ohledu na stylové a estetické aspekty bude mít odstraňování omítek vážný vědecký význam, jelikož umožní přesnější pochopení chronologie konstrukce a sekundárních změn interiéru chrámu. Bude možné určit rozsah slovanských cihlových nitek z původní románské budovy ve sborové části chóru. Pomocí restaurátorských metod rovněž bude možné zvýraznit případné aranžmá, jež mají především vzdělávací a historický význam.

Konzervace cihlových nitek by měla mít konzervativní charakter. To znamená, že zničené starožitné cihly by měly být nahrazeny pouze v těch případech, kdy to bude naprosto nezbytné. Je třeba usilovat o použití osvědčených restaurátorských technologií, a to co možná nejméně lišících se od technologií používaných v minulosti k vybudování chrámu v Opolí, ale upravených ve prospěch moderní vědy a restaurátorského umění. Jde především o použití pokud možno starých vybouraných cihel k doplnění současných cihel vzorovaných na historických cihlách.

POSTUP PRACÍ

PROJEKTOVÝ TÝM

Investor:

Katedrální farnost Povýšení Svatého Kříže, pl. Katedralny 2, 45-007 Opole
e-mail: kancelaria@katedra.opole.pl | tel.: +48 77 454 25 79

Zhotovitel:

Sdružení firem
- Akademie výtvarných umění ve Varšavě
- Meziuniverzitní ústav pro konzervování a restaurování uměleckých děl – Vedoucí člen sdružení

Pobočka v Krakově
- KAMEX Konzervace historických budov

Dohlížející inspektor:

BUDO-DOM | Halina Ilnicka | Andrzej Zwierzchlejski

Koordinátor projektu.

Agnieszka Węsiora | e-mail: biuroprojektow@diecezja.opole.pl

Referentka administrativy a propagace:

Beata Balicka-Błagitka | e-mail: biuroprojektow@diecezja.opole.pl

Právní služby:

Kancelář právního rádce Monika Rajewska

Artykuł Interiér katedrály pochodzi z serwisu Renovace Opolské Katedrály.

Rozwój współpracy transgranicznej przy odnowie katedry w Ostrawie i w Opolu

Jan Nepomucen (ur. ok. 1350 w Pomuku, obecnie Nepomuk, zm. 20 marca 1393 w Pradze) – prezbiter, spowiednik Zofii Bawarskiej, męczennik i święty Kościoła katolickiego. Około 1380 przyjął święcenia kapłańskie i został kanonikiem przy katedrze św. Wita, Wacława i Wojciecha w Hradczanach. W związku z zatargiem między królem Czech Wacławem IV
a arcybiskupem, Jan Nepomucen popadł w niełaskę władcy i w 1393 został uwięziony. Następnie zrzucono go z mostu Karola do rzeki Wełtawy. Jan Nepomucen został beatyfikowany w 1721 roku przez Innocentego XIII, a kanonizowany 19 marca 1729 przez Benedykta XIII. Już wcześniej uchodził za nieformalnego patrona Czech, a jego kult rozprzestrzenił się na sąsiednie ziemie, zwłaszcza Śląsk. Jego wspomnienie liturgiczne w Kościele katolickim obchodzone jest 21 maja.

W ikonografii święty przedstawiany jest w stroju kapłańskim, w sutannie, rokiecie, birecie. W ręku palma męczeńska; niekiedy trzyma palec na ustach, symbol zachowanej tajemnicy. Jego atrybutami są: klucz, książka, kłódka, krzyż w ręce, zapieczętowany list, most (z którego został zrzucony), pieczęć, wieniec z pięciu gwiazd (w środku napis tacui – milczałem), woda, zamek. Jest patronem jezuitów, Pragi, spowiedników, szczerej spowiedzi. Według tradycji ludowej był świętym, który chronił pola i zasiewy przed powodzią, ale również i suszą. Dlatego figury Jana Nepomucena (nepomuki) można spotkać jeszcze dzisiaj przy drogach w sąsiedztwie mostów, rzek, ale również na placach publicznych i kościelnych oraz na skrzyżowaniach dróg.

Postać św. Jana Nepomucena łącznikiem pomiędzy parafiami katedralnymi w Opolu i Ostrawie. Wspólny kult świętego ma pograniczu śląsko-morawskim zaowocował partnerskim projektem, dzięki któremu udało się odnowić Kaplicę św. Jana Nepomucena w Katedrze Opolskiej i Katedrę pw. Boskiego Zbawiciela w Ostrawie.

Późniejsze zwieńczenia ścian i sklepienia kaplicy pozostawiono w tynku, by uwidocznić zasięg górnej krawędzi ścian romańskich oraz procesy związane z przebudową i podniesieniem sklepienia. Na ścianie zachodniej widoczny fragment gotyckiej łaty tynkowej z nasiekami.

Po zdjęciu posadzki w przyziemiu kaplicy odsłonięto ceglany oktogon. Prace badawcze ujawniły, że jego forma została wykonana w przemyślany sposób. Ujawniono, że w zasypie oktogonalnym znajdują się średniowieczne cegły palcówki pochodzące jeszcze prawdopodobnie z romańskiej lub późniejszej gotyckiej budowli.

Wykonane odkrywki i badania nie pozwoliły na jednoznaczne określenie funkcji obiektu usadowionego w posadzce. Hipotetycznie funkcję oktogonu można określić jako: otwartą chrzcielnicę, studnię czy grobowiec. Kierując się etyką konserwatorską i ostrożnością w zachowaniu historycznych reliktów na tym etapie badania zakończono. By udokumentować istniejącą „tajemniczą bryłę” na zrekonstruowanej posadzce zaznaczono zarys istniejącego pod nią oktogonu.

Przeprowadzone prace konserwatorskie odsłaniające romańskie ściany oraz odkrycie pod posadzką oktogonu potwierdzają istnienie romańskiej kaplicy w Opolskiej Katedrze o wielkiej wartości historycznej i estetycznej. Odrestaurowana kaplica dedykowana św. Janowi Nepomucenowi – męczennikowi i patronowi dobrej spowiedzi, którego kult znany jest na pograniczu czesko-polskim.

Artykuł Kaple Jana Nepomuckého pochodzi z serwisu Renovace Opolské Katedrály.